Srdcem pro Pardubice”

Kam kráčíš kulturo pardubická?

V současné době má město čtyři příspěvkové organizace zabývající se kulturou. Tři jsou úzce specializované na určitý okruh veřejnosti a jedna je servisní organizací pro zabezpečení informačních služeb. Máme zde Východočeské divadlo Pardubice, Komorní filharmonii Pardubice, Turistické informační centrum a Centrum pro otevřenou kulturu, které spojuje Divadlo 29 a Galerii města Pardubice. Do konce minulého roku spadala městská galerie, Divadlo 29 a informační centrum pod zastřešující organizaci Kulturní centrum Pardubice. Vedle toho kulturní centrum spravovalo ještě kulturní domy Hronovická a Dubina, vyhlídkovou věž Zelená brána a výstavní prostor Mázhaus v budově historické radnice na Pernštýnském náměstí.

"Velké" divadlo zprostředkovává vlastní i zájezdová představení pro veřejnost, která tento druh umění preferuje. Řádově tisíce svých unikátních "klientů" si náš divadelní soubor pochvalují. Komorní filharmonie Pardubice je reprezentantem města i díky svým zahraničním působením. Nicméně opět pokryje zájem pouze té části veřejnosti, která o klasickou hudbu jeví zájem.

Centrum pro otevřenou kulturu. Význam této nově vzniklé městské organizace je pro mě velkou neznámou. Je zde dán prostor pro produkci nezávislé, nekomerční, nemainstreamové kultuře, která ovšem opět oslovuje jen malou část obyvatel. Své místo v Pardubicích podobné aktivity mají. Je však otázkou, zda mají být ze strany města "řízeny" formou příspěvkové organizace. Proč nedat svobodu a nechat náplň budovy Divadlo 29 na nezávislém sdružení aktivních občanů, chcete-li nově spolku? A pokud jde o městskou galerii, tak myslím, že jde o luxus, který tříští síly v této oblasti kultury. Výhodnější a efektivnější by bylo integrovat aktivity pod křídla krajské galerie. Jsme totiž v situaci, kdy máme ve městě hned několik výstavních prostor. Vedle městské galerie i galerii krajskou na Pernštýnském náměstí, prostory na zámku, výstavní prostor Mázhaus v radnici a ještě k tomu privátní, prodejní malé galerie. Nově jsme pak i svědky úvah o využití Automatických mlýnů pro potřeby výstavní činnosti. Méně je více a místo tříštění sil bych viděl vhodnější jinou strategii. Spolupracovat, táhnout za jeden provaz.

A co se po zrušení kulturního centra stalo s KD Hronovická a KD Dubina? Světe div se, ale magistrátem nechtěný slepenec nesourodých aktivit bylo potřeba rozmetat. A proto kulturní domy, kam chodí mimo jiné tančit senioři, mají od nového roku ve správě domy mládeže. KD Hronovická dostala DDM Alfa a KD Dubina DDM BETA. Tento krok považuji snad za nejvíce kontroverzní krok na celém novém řešení organizace kultury ve městě. Kultura a školství, ač pod jedním odborem magistrátu, dvě naprosto rozdílné věci jsou. Školství je sešněrováno řadou velmi přísných nařízení. Ačkoliv se může na první pohled zdát, že domy dětí plní funkci volnočasovou a tudíž podobnou jako například bývalý Kulturní dům Dubina, není tomu tak. Primární funkcí domů dětí a mládeže je výchova a vzdělávání především školních dětí. Kulturní dům Dubina plnil i funkci pro aktivní využití volného času nejen dětí a mládeže, ale i dospělých a hlavně zázemí pro aktivity neprofesionálních kulturních klubů, kterých díky Bohu máme v Pardubicích ještě stále velké množství. Mimo to KD Dubina poskytoval i své prostory pro zajištění kulturních akcí nejen pro třetí městský obvod, ale i menší klubové koncerty, přednášky, představení, burzy a prezentační vystoupení neprofesionálních kulturních subjektů, mateřských a základních škol. Podpora těchto klubů a souborů probíhala tak, že Kulturní dům Dubina poskytoval těmto souborům zájmové umělecké činnosti prostory zdarma a pak využíval jejich služby na různé městské kulturní akce. Je na zvážení, zda je tento model spravedlivý a jestli by nebylo spravedlivější těmto souborům poskytovat prostory za nekomerční, zvýhodněný nájem. Naše město má obrovskou devízu a potenciál v tom, že si dovedeme kulturu ve městě dělat sami, a to na vysoké umělecké úrovni. Hudební tělesa, folklorní soubory, taneční skupiny i pěvecké sbory zde zaujímají velkou část naší domácí kulturní produkce. Myslím, že to opravdu nikde v republice nemá obdoby. Když na to přijde, jsme schopni postavit kulturní program pouze z vlastních souborů bez velkých jmen a komerčních umělců.
Tím, že Kulturní dům Dubina spadl pod školské zařízení, zmizela zde motivace tyto soubory nějakým způsobem "šetřit" a je zde tendence těmto souborům sice poskytnout prostory, ale za "sazebníkový", téměř komerční nájem. Pro domy dětí a mládeže, jakožto neposkytovatele a nepořadatele kulturních akcí, nemá křehká symbióza se samostatnými kluby zájmové umělecké činnosti žádný smysl, protože jejich služby nevyužívá. Pro domy dětí jsou podstatné počty "odbavených" školních dětí ve vlastních kroužcích a ne podpora kulturních aktivit dospělých. To vyplývá z jejich podstaty. Dům dětí není kulturní zařízení nebo "osvětový klub", kterým byl a mohl být Kulturní dům Dubina.
Městský obvod Pardubice III. je velký a díky sídlišti Dubina i Drážka by si zasloužil mít vlastní fungující kulturní dům, či "osvětový klub", který by poskytoval všechny služby, na které byli občané v této oblasti zvyklí.
Kulturní dům Hronovická má velmi dobrou polohu, je ve středu města a tudíž je velmi vhodný pro pořádání větších kulturních akcí. Domnívám se však, že nejefektivnější řešení bylo objekt pronajmout nějakému zájemci, který by zde pořádal akce pod svou hlavičkou. Dokonce i bylo několik zájemců, kteří si chtěli budovu vzít do správy a vytěžit její potenciál na maximum. Opravu město potřebuje tento kulturní dům ve vlastní správě, aby ho dotovalo nemalými částkami na provoz a současně čerpalo jen málo služeb zpět? A pokud bychom šli dál, je opravdu tento objekt potřebný? Na ples seniorů nebo na předávání cen sportovcům jednou ročně by určitě bylo vhodnější pronajmout si například prostory kongresového centra v Paláci Pardubice. Nebo využít prostor divadla. Eventuálně i menších prostor v KD Dubina - například pro již zmíněný ples seniorů. Navíc jak stav KD Hronovická, tak i KD Dubina není zcela ideální. V dohledné době si vyžádá investice v řádu milionů korun. A je otázkou, zda bude vyhovovat hygienickým normám pro školské zařízení.

radek_knava